neděle 30. března 2008

karel svoboda

Karel Svoboda
hudební skladatel a producent

Karel Svoboda se narodil roku 1938 v Praze. Hudební nadání a první umělecké úspěchy měly zásadní vliv při volbě jeho profesionální dráhy. Opustil studium stomatologie na Karlově univerzitě v Praze a plně se začal věnovat hudbě.

V padesátých a šedesátých letech byl členem české populární rockové skupiny Mefisto. Nevěnoval se pouze hře na klavír, ale s úspěchem komponoval své první skladby. Karel Svoboda byl členem uměleckého souboru experimentální divadelní scény Laterna Magika a divadla Rokoko, kde poprvé uvedl svoji scénickou hudbu.

Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta a jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých zpěváků. Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jeho skladby získaly ceny na nejznámějších hudebních festivalech - v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.

Jméno Karla Svobody není svázáno pouze s písňovou tvorbou, ale také s velmi úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům, ať již domácí nebo zahraniční produkce.
Osobitá melodičnost Svobodovy hudební tvorby posílila romantiku českých filmových pohádek - Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí a Tři oříšky pro Popelku. Ústřední píseň z posledně jmenovaného filmu, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?, v podání Karla Gotta byla u příležitosti 100. výročí české kinematografie vyhlášena druhou nejúspěšnější filmovou melodií v historii českého filmu.

Televizní seriály s hudbou Karla Svobody jsou oblíbené nejen v evropských zemích - patří k nim například Včelka Mája, Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Pinocchio, Tao Tao, Návštěvníci, Kačenka a strašidla. Především kreslený seriál pro děti Včelka Mája podle románu Waldemara Bonselse zaznamenal obrovský úspěch po celém světě a písně ze seriálu vydané na deskách v celé řadě zemí (včetně Japonska, Jižní Ameriky či Austrálie; ve Francii se v loňském roce prodalo 150 tisíc CD singlů s francouzskou verzí Včelky Máji a titul patřil celou řadu měsíců mezi nejprodávanější CD v zemi) přinesly Karlu Svobodovi dlouhou řadu ocenění.

Úspěchy Svobodovy hudby v tvorbě pro děti přinesly celou řadu nabídek domácích a zahraničních producentů na zkomponování filmové hudby i k filmům a seriálům pro dospělé.

Mezi nejúspěšnější patří seriál Big Man z produkce Taurus Film s Budem Spencerem a Ursulou Andressovou v hlavních rolích, Flash (s Claudií Cardinalovou a Fabio Testim, ústřední melodii nazpívala a na deskách pod názvem Two Hearts vydala Suzi Quatro), Dobrodružství kriminalistiky, Což takhle dát si špenát a další. Karel Svoboda je autorem filmové hudby k úspěšnému projektu německého režiséra Josepha Vilsmaiera

A nikdo slzu neuroní, který byl i v nominaci na Oscara Americké filmové akademie. Autorské úspěchy Karla Svobody v oblasti písňové a filmové hudební tvorby jej na počátku sedmdesátých let inspirovaly k prvnímu velkému muzikálovému projektu Noc na Karlštejně, jehož filmová i divadelní podoba je úspěšnou až do dnešní doby.

Za svou hudební tvorbu obdržel Karel Svoboda doma i v zahraničí celou řadu zlatých a platinových desek i jiných ocenění. Získal tak například 5 zlatých desek německé firmy Polydor, od českého Supraphonu poté diamantovou desku za více než 10 miliónů prodaných zvukových kopií s jeho hudbou a od Akademie české populární hudby tři České hudební ceny.

Velmi úspěšným hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Dracula (text Zdeněk Borovec, námět Richard Hes), který měl premiéru 13. října 1995 v Praze. Více než 1,5 miliónů diváků, kteří představení zhlédli v Praze, Bratislavě, Prešově, jihokorejském Soulu a Moskvě, a více než 250 tisíc prodaných zvukových kopií s nahrávkou muzikálu jsou nejlepším důkazem obrovského úspěchu Draculy. Zájem o uvedení tohoto muzikálu projevili partneři v Belgii, Francii a Německu. V příštím roce by se měla uskutečnit premiéra ve Švýcarsku a v Polsku.

Dalším hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Monte Cristo. Na přípravě muzikálu se opět sešel osvědčený autorský tým složený vedle Karla Svobody z textaře Zdeňka Borovce, choreografa Richarda Hese, scénografa Daniela Dvořáka, režiséra Jozefa Bednárika a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka, se kterým spolupracuje jeho syn Jan. Muzikál měl světovou premiéru 13. prosince 2000 v KCP a za dva roky provozování jej shlédlo více než 550 tisíc diváků. Bohužel posledním hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Golem, který měl premiéru 23.11.2006 v novém pražském divadle Hybernia. Legendární příběh je postaven na osudové lásce židovské dívky Rebeky a křesťanského mladíka Vojty, kteří se nehodlají podřídit okolním předsudkům a svou lásku stavějí nade vše. Divák se v muzikálovém Golemovi setká i s panovníkem Rudolfem II. či známým rabínem Loewym, v neposlední řadě pak i oživlým Golemem samotným, který v muzikálu nadán schopností cítit a milovat!
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

karel hynek mácha podruhý

Karel Hynek Mách

Karel Hynek Mácha
Význam:
Narození
Datum: 10. listopadu 1810
Místo: Praha, Rakouské císařství
Úmrtí
Datum: 6. listopadu 1836
Místo: Litoměřice, Rakouské císařství

Karel Hynek Mácha (10. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník, největší představitel českého romantismu.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Život

socha Karla Hynka Máchy v Petřínském parku
socha Karla Hynka Máchy v Petřínském parku

[editovat] Rodina

Narodil se 16. listopadu roku 1810 v Praze na Malé Straně v rodině, kde matka pocházela z hudební rodiny a otec byl mlynářský pomocník, jenž přišel do Prahy z venkova.

[editovat] Studia

V letech 1824 – 1830 studoval na městském gymnáziu (německém), doma mluvili česky. Po maturitě začal studovat filozofii v Praze, vystudoval práva (r. 1836) a nastoupil jako advokátní praktikant u soudu v Litoměřicích.

[editovat] Pozdější život

Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku 1833), pohled zhruba z Klapého
Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku 1833), pohled zhruba z Klapého

Jelikož se stýkal s polskými revolucionáři a pomáhal jim, měl poměrně často problémy s policií. Byl obdivovatel Velké francouzské revoluce. Působil jako herec v Kajetánském divadle. Jeho velkým koníčkem bylo cestování po hradech, které zaznamenal v četných kresbách. Zamiloval se do Marinky Štichové, ta však zemřela. Po její smrti je Máchova tvorba obzvlášť tragická. Poté se v kajetánském divadle seznámil s Eleonorou Šomkovou. Po tom, co se jim narodil syn, se Mácha rychle chystá ke svatbě. Umírá však 6. listopadu roku 1836 na následky podchlazení při hašení požáru. Pohřeb, který byl velice skromný, měl o dva dny později v den své plánované svatby. V úmrtním listě stálo, že příčinou smrti byl zápal plic, ale je možné, že Mácha ve skutečnosti zemřel na tyfus nebo úplavici[1]; podle některých zdrojů údajně také trpěl na syfilis, který se ale na jeho náhlé smrti mohl podílet jen dost nepřímo tím, že mohl mít v jeho důsledku sníženou odolnost organismu.

[editovat] Inspirace

pamětní deska na domku v Litoměřicích
pamětní deska na domku v Litoměřicích

Mácha už jako student hltal vše co mu přišlo pod ruku, od rytířských románů až po Shakespeara. Ve svých dílech se nechal inspirovat především těmito autory:

Jako další faktor v jeho dílech vyskytuje především příroda. Mácha jako dobrodruh se rád potuloval po kraji a např. v Máji se mu inspirací stala krajina okolo hradu Bezděz.

[editovat] Dílo

První básně psal německy, pak psal oběma jazyky a nakonec tvořil pouze v češtině.

  • Německé verše:
    • Versuche des Ignac Macha
    • Hoffnung
  • Česká poezie:
    • Svatý Ivan
    • Na hřbitově
    • Hrobka králů a knížat českých

[editovat] Próza

  • Krkonošská pouť
  • Večer na Bezdězu
  • Obrazy ze života mého – soubor povídek s autobiografickými prvky
  • Kat – měla to být tetralogie o hradech (Křivoklad, Valdek, Karlův Týn, Vyšehrad), stihl pouze první díl. Román. Děj se odehrává v době vlády Václava IV. Kat je přítelem a nevlastním bratrem Václava IV. Cítí se uražen, že není králem on.
  • Klášter Sázavský – pokus o román – nedokončen
  • Večer na Bezdězu – lyrizovaná próza, není zde důležitý děj, ale zachycení myšlenkových stavů autora.
  • Marinka (1833) – lyrická povídka o tragické lásce autora k nemocné, umírající dívce.

[editovat] Drama

  • Bratři
  • Král Fridrich
  • Bratrovrah
  • Boleslav

[editovat] Lyrickoepická díla

  • Mnich
  • Návrat
  • Cikáni – próza, nemá samostatný děj, chtěl zde vyjádřit smutek a rozčarování ze života. Vybírá si postavy, které trpí.
  • Máj – (1836) Máchovo nejznámější dílo (bylo přeloženo do mnoha jazyků). Z počátku Máj nebyl přijat, dílo bylo považováno za málo vlastenecké, báseň byla pochopena teprve při dalších vydáních. Májovci Máj pokládali za přelomovou báseň.
Jedná se o lyrickoepickou báseň s nerozvinutým dějem, obsahuje 4 zpěvy a 2 intermezza. Hlavním hrdinou je Vilém, který zavraždí svůdce své milé, který je zároveň jeho otcem, to ale Vilém nevěděl. Je odsouzen jako otcovrah k trestu smrti. Jarmila očekává Viléma (vůdce loupežníků), když se dozvídá o jeho odsouzení páchá sebevraždu skokem do jezera. Mácha se snažil zachytit pocity odsouzeného, přírodu. Obviňuje společnost, za to že ho dohnala k vraždě. Máj je jazykově velmi bohatý, jsou zde použity netradiční obraty, výrazy a přirovnání, zvukomalba, volná asociace myšlenek
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky: ,

karel hynek mácha

Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovsk

Karel Havlíček Borovský
Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, též Havel, vlastním jménem Karel Havlíček, (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha) byl český básník a novinář. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k tzv. 2. generaci národních buditelů.

Příjmení Borovský získal podle jména vesnice, kde se narodil – Borová, takto totiž často podepisoval své články.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Život

Od roku 1832 studoval v Havlíčkově Brodě (dnes zde je muzeum se stálou expozicí věnovanou jeho životě)(tehdy Německý Brod) na gymnáziu. Od roku 1838 studoval filosofii v Praze.

Jako první vystoupil proti přehnanému rusofilství 1. generace národních buditelů a rozhodl se přezkoumat stav a vhodnost slovanské vzájemnosti, proto se roku 1843 stal vychovatelem v Moskvě. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nemožná.

Roku 1846 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela. Roku 1848 odešel z Pražských novin, aby založil vlastní – Národní noviny, které dosáhly velké popularity.

Podílel se na organizaci Všeslovanského sjezdu, navštívil Polsko a Chorvatsko, aby přesvědčil tamní spisovatele k účasti na sjezdu.

Roku 1848 byl zvolen poslancem do říšského sněmu a národního výboru. V národním výboru byl poměrně aktivní, ve Vídni však působil více jako novinář než jako poslanec. V tomto období (do vydání oktrojované ústavy v březnu 1849) byl příznivcem vlády a v Čechách byl obviňován, že se vládě zaprodal.

Od března 1849 vystupoval velmi radikálně proti vládě, a tak v červnu byly Národní noviny zakázány. Ministerstvo mu za příslib mírnosti povolilo další vydávání novin. V lednu 1850 byly tyto noviny spolu s přílohou Šotek (zde uveřejňoval své epigramy) zakázány. Poté založil ještě časopis Slovan, ale i ten byl roku 1851 nucen přestat vydávat.

V listopadu 1851 vyhrál soud, před kterým se zodpovídal za své články, přesto byl 16. prosince 1851 převezen do Brixenu, kde zůstal ve vyhnanství až do roku 1855.

Propuštěn byl krátce před svou smrtí. Na pohřbu mu Božena Němcová dala na rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví.

[editovat] Dílo

[editovat] Beletrie

  • Epištoly kutnohorské - texty kritické, proti církvi, despotické vládě, nesvobodě…
  • Obrazy z Rus - cestopisný i reportážní ráz; kritika carství, sympatizace s obyčejnými lidmi.
  • Tyrolské elegie – elegie je žalozpěv, nářek. Popisuje zde své zatčení a vězení. Jeho popis je humorný a lze říci, že dílo je satira. Kritizuje policii, společenský systém (nenavrhuje lepší). Používá skutečných jmen a příhod (např. příhoda o zatčení, kdy se splašili koně). O klasickou elegii se jedná pouze ze začátku, kdy líčí rozloučení s rodinou. Forma je tvořena 9 zpěvy. Objevují se zde satirické, lyrické a ironické prvky. Celé dílo vytvořil formou čtyřverší, která se pravidelně rýmují.
  • Král Lávra – Irská lidová pověst o králi s oslíma ušima. Králův holič nesmí prozradit jaké má král uši. Toto tajemství řekne vrbě, ze které si někdo udělá píšťalku a ta to roztroubí po celém kraji.
  • Křest svatého Vladimíra – Příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu o svátek Perun zahřměl na oslavu, Perun to odmítl splnit. Car dal Peruna chytit a utopit. V tomto díle je prakticky v každém čtyřverší použit vulgarismus, je psáno velmi čtivě. Borovský srovnává práci bohů s novinařinou. Dílo je velmi kritické, tato kritika vrcholí v závěru.
  • Epigramy – krátké veršované skladby, které v první části uvádí jakousi představu a druhá končí pointou. Většinou se jedná o kritiku, parodii, či satiru. Borovský je definuje: „Epigramy jsou malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalévám, aby mi srdce nežral“.
  • Duch Národních novin - výbor novinových článků z období působení K.H. Borovského v Národních novinách.

[editovat] Literární kritika

  • O literatuře (1955) – knižní soubor původně časopisecky zveřejněných článků

[editovat] Ukázka

Dům v Brixenu, ve kterém bydlel
Dům v Brixenu, ve kterém bydlel
Pamětní deska na domě v Brixenu, ve kterém bydlel
Pamětní deska na domě v Brixenu, ve kterém bydlel
  • Křest svatého Vladimíra
    Pro nic za nic robotovat -
    nevěděl bych věru,
    na tu jeho čokoládu,
    že mu na ni seru!

    Car necar, svátek nesvátek,
    že mi všechno rovno,
    ne a ne a nebudu hřmít,
    co z toho mám? Hovno!


  • Epigramy

    Na kříž reformátora,
    byla methoda stará,
    dnes však svět pověsí spíš,
    na reformátora kříž.

    Modli se Čechu,
    k svatému Vojtěchu
    by tě svobodné národy
    vzaly do cechu.

    Jehly, špičky, sochory a kůly
    stesal
    skoval
    zostřil
    sebral
    kvůli
    vojně s hloupostí a zlobou místo šavel,
    Borovský Havel

[editovat] Pomníky

v obci Havlíčkova Borová

v obci Havlíčkova Borová

v Prostějově

Havlíčkovo náměstí, Žižkov

Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

středa 26. března 2008

aneta langerová

:: životopis ::

pár slov na úvod

[Aneta] Aneta Langerová je nadějná, velice populární zpěvačka, která se proslavila díky soutěži Česko hledá Superstar v roce 2005, rychle se dokázala zorientovat na české hudební scéně a v současnosti hraje a zpívá se svou vlastní kapelou. Narodila se 26.11.1986, tedy ve znamení Střelce, momentálně bydlí a studuje střední školu v Praze.

hudební začátky...

[Aneta]Už ve školce bylo jasné, že má hudební talent. Po prvním stupni ZŠ přešla na gymnázium v Říčanech (MKG) s humanitním a jazykovým zaměřením. Po čtyřech letech se rozhodla přejít na OA v Praze. Uvažovala sice o konzervatoři, ale nakonec se po poradě s rodinou rozhodla pro obchodní akademii, kde bude mít širší vzdělání a hudbu může studovat při čemkoliv. Plánovala, že pokud by se nestala zpěvačkou, zůstala by v oboru, který studuje a nebo by se stala učitelkou zpěvu. Ekonomika a zvlášť zahraniční obchod ji opravdu baví. Učí se anglicky a německy. Aneta mívala týden dost nabitý, kromě školy chodila na hodiny zpěvu k profesorce Janě Novákové na Ježkovu konzervatoř. Zpívala ve sboru u Jiřího Bardy v Říčanech, u kterého se navíc 5 let učla na klasickou kytaru. Nějakou dobu zpívala a hrála v kapele SPB (Spolek přátel bigbítu) na Sázavě.

[Aneta] Se setrou už vyhrály DO-RE-MI, dostala se do finále Rozjezdů pro hvězdy. "Vždycky ji tam ale musel někdo dostrkat," říká její otec. "Také zpívání s kapelou SPB dohodila sestra, která tam bydlí. Teď už asi Anetu nebude muset nikdo popostrkovat."

Aneta je spíše kapelový typ, ráda stojí před kapelou s elektrickou kytarou v ruce. Jejím vzorem je Alanis Morissette, snad se ji někdy splní sen zazpívat si s ní. Má ráda tvrdší hudbu, a v poslední době si oblíbila hlavně Evanescence. Z české scény Lucii Bílou, Divokého Billa a Lenku Dusilovou. Kdyby uspěla, chtěla by zpívat rockovou hudbu, nebo alespoň pop-rock.

...pak přišla Superstar

[Aneta]Když otec přinesl od známé přihlášku do soutěže Česko hledá SuperStar, týden s ním nemluvila. Pak to probrala s bráchou a poslala ji. V Česko hledá SuperStar jí nejvíc fandil bratr. Stranou nezůstává ani starší sestra. Aneta jí dříve jezdila téměř každou sobotu pomáhat s dětmi a účetní firmou. "Sestra se, řekněme, přes noc proslavila. Nějaké neskutečné pocity z toho nemám. Ukázala, co umí a nešla při tom přes mrtvoly." "Jestli se jí povede zpívat profesionálně, dobře. Může být něco lepšího, než se živit tím, co vás baví?" prohlásil její starší bratr Nikola.

[Aneta]Aneta se probíjela jednotlivými koly svým vlastním, nepodbízivým způsobem. Rychle se proměnila pod rukama vizážistů, ale její chování zůstalo stále stejné, a snad proto si získala televizní diváky na svou stranu. 14.3.2004 postoupila ze semifinálového kola s 24% zaslaných hlasů, od druhého finálového kola se držela na prvním místě, a to až do posledního kola. Vyhrála s celkovým počtem 79% zaslaných hlasů.

léto 2004 - léto 2005

[Aneta]Po vítězství v soutěži Česko hledá superstar 20.6.2004 nabral její život rychlé obrátky: přes prázdniny dala dohromady za pomoci vydavatelství BMG prozatimní kapelu a natočila první CD s názvem Spousta Andělů - 12 českých písniček a jedna anglická. Jejím manažerem se stal bratr Nikola. 31.8. měla Aneta na pražském Výstavišti svůj první koncert, na který přizvala kapely Ready Kirken, Divokej Bill a Tři sestry, a také své kolegy ze soutěže Martinu Balogovou a Petra Poláčka. Rychle následovaly další koncerty (děkovný koncert v Říčanech 20.11.2004, turné s kapelami Tři sestry a Divokej Bill v prosinci 2004, charitativní Koncert pro Asii v lednu 2005).

[Aneta] Během února 2005 dala Aneta dohromady svou vlastní kapelu ve složení Maťo Mišík (kytara), Marek Zelený (baskytara), Honza Jaško (bicí) a a.m.Almela (kytara), který byl posléze vystřídán Markem Svobodou, a vystoupila na svém prvním vlastním placeném koncertě v Akropoli. Během března se v rámci AnetaTour představila v deseti městech České Republiky a vystoupila na dvanácti koncertech. V červnu zahrála i na Slovensku. V současnosti se Aneta připravuje na letní šňůru festivalů, kterých bude kolem dvacítky.

[Aneta]Během roku stihla Aneta natočit i dva videoklipy: první k písničce Hříšná těla, křídla motýlí (listopad 2004) a druhý k hitu Voda živá (červen 2005). Její CD je velice úspěšné, prodalo se ho zhruba 85.000 kusů a drží se přes 40 kol v žebříčku TOP40 - tedy téměř celý rok.

Aneta vyhrála také několik hudebních cen: stříbrný Český slavík v kategorii Zpěvačka, zlatý Český slavík v kategorii Objev roku, zlatá v Týtý, zlatý Andělech v kategorii Zpěvačka, zlatý Anděl v kategorii Objev roku a malý zlatý Anděl za videoklip, zlatá v anketě Žebřík v kategorii Zpěvačka a v kategorii Překvapení roku a zlatá v anketě Zlatý Otto, dále pak ocenění v Music Factory Awards v kategoriích Český umělec roku a České album roku.

jaká je Aneta?

Sama se charakterizuje jako paličatá, ale také citlivá a tolerantní holka. A její partner by měl být vstřícný k jejímu nedostatku času, přizpůsobivý, trochu ulítlý, tmavovlasý a ty vlasy by mohl mít delší (ale zase ne moc). I když na první pohled vypadá jako introvert, je velmi společenský člověk, přesto se někdy ve společnosti chová trochu zamlkle.

[Aneta]Do loňského roku Aneta válela tenis, miluje hory, a hlavně lyžování. Její nejoblíbenější pití je voda, Jim Beam a jídlo přírodní kuřecí prsíčka a bramborová kaše. Její nejoblíbenějším filmem je Armageddon. Má psa Baga (vlčák) u babičky, ale kdyby mohla, hned by si vzala domů. Na otázku, které tři věci by si vzala na pustý ostrov, odpověděla takto : Rádio nebo kazeťák, baterky a kytaru. Její motto zní : "Neohrnuj nad lidmi nos, když jdeš nahoru, potkáš je až p
jdeš dolů!" a možná, že to tak nevypadá, ale měří jen 163 cm.




:: diskografie ::

sólová alba

[obal] DOTYK
(21.5.2007, Sony BMG Music)

Druhé oficiální solové album.

01 Malá Mořská Víla
02 Vysoké Napětí
03 Desetina
04 Jiný Sen
05 Podzim
06 Slib Mi Dej
07 Možná
08 Hledám, Mířím, Netuším
09 Poplach
10 Němá

[obal] DOTYK (CD+DVD) - limitovaná edice
(21.5.2007, Sony BMG Music)

Druhé oficiální solové album plus DVD s více než třicetiminutovým dokumentem.

01 Malá Mořská Víla
02 Vysoké Napětí
03 Desetina
04 Jiný Sen
05 Podzim
06 Slib Mi Dej
07 Možná
08 Hledám, Mířím, Netuším
09 Poplach
10 Němá
Limitovaná edice pak navíc obsahuje DVD s více než třicetiminutovým dokumentem, jehož autorem je režisér klipu Voda živá Michal Kudláček. Poutavý dokument skvěle zachycuje atmosféru ve studiu včetně rozhovoru, dále obsahuje záběry z focení s fotografem Salimem Issou a sestříh z podzimního klubového turné.

[obal] SPOUSTA ANDĚLŮ ... NA CESTĚ
(23.11.2005, BMG)

První koncertní DVD.
z rodných Říčan u Prahy natáčený 9.9.2005.

Koncert:
01 skvělej nápad
02 když nemůžu spát
03 nahá noc
04 17
05 hříšná těla, křídla motýlí
06 Paranoid
07 you're a creep
08 nebe v loužích
09 delfín
10 spousta andělů
11 Thank You
12 srdcotepec
13 pár důvodů
14 zvláštní zájem
15 voda živá
Bonusy:
Dokument: 45 min. záběrů ze zákulisí, koncertů, festivalů, zkoušek s kapelou, rozhovorů a mnoho dalšího ...
Klipy: hříšná těla, křídla motýlí a voda živá
Lucerna: tři písničky z AnetaTour 9.9.2005 a upoutávka na Světlušku

[obal] SPOUSTA ANDĚLŮ - KONCERT
(9.11.2005, BMG)

První koncertní album.

01 skvělej nápad
02 když nemůžu spát
03 nahá noc
04 17
05 hříšná těla, křídla motýlí
06 Paranoid
07 you're a creep
08 nebe v loužích
09 delfín
10 spousta andělů
11 Thank You
12 srdcotepec
13 pár důvodů
14 zvláštní zájem
15 voda živá

[obal] SPOUSTA ANDĚLŮ
(31.8.2004 a 6.9.2004, BMG)

První oficiální solové album.

01 skvělej nápad
02 spousta andělů
03 nahá noc
04 delfín
05 pár důvodů
06 nebe v loužích
07 když nemůžu spát
08 zvláštní zájem
09 17
10 srdcotepec
11 you're a creep
12 hříšná těla, křídla motýlí
13 voda živá


[obal] NEŽ SE STALA SUPERHVĚZDOU
(červenec 2004, Multisonic)

Toto album, od jehož vydání se Aneta distancovala a společnost Multisonic následně ukončila jeho prodej (více zde), přináší nahrávky z koncertů dětského sboru Bardáček.

01 Staromák
02 Dizzy Miss Lizzy
03 Van Goghovo ucho
04 Zatanči
05 Oh, Darling!
06 Absťák
07 Mother
08 Spolok cvokov
09 Stand By Me
10 Stodoly
11 Fámy a pomluvy
12 Aj růže rozvila se


kompilace

[obal] ČESKO HLEDÁ SUPERSTAR - TOP 10
(21.6.2004, BMG)

Společné album všech 10 finalistů prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar. Dostupné na CD i MC. Platinové album.

01 Letím ke hvězdám
03 Ironic
12 Veď mě dál (Top 10)
13 Hvězdy (Top 5)
14 Superstar (Top 10)

> recenze


singly

[obal] VEĎ MĚ DÁL
(5.5.2004, BMG)

Společný singl všech 10 finalistů prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar.

01 Veď mě dál - radio verze (Holý/Holý)
02 Veď mě dál - karaoke
03 Veď mě dál - karaoke (boys only)
04 Veď mě dál - karaoke (girls only)


nevydané písně

Co mi zbejvá (se skupinou SPB)
The Love Over Sea (se skupinou SPB)
Karinea (se skupinou SPB)
Depka (se skupinou SPB)
Cesta do pekla (se skupinou SPB)











Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

chinaski

Chinaski (hudební skupina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Chinaski
Původ Česko Praha, Česká republika
Žánry pop, rock
Aktivní roky 1987 – současnost
Web www.chinaski.cz
Členové
Michal Malátný
Pavel Grohman
František Táborský
Ondřej Škoch
Štěpán Škoch
Petr Kužvart
Dřívější členové
Petr Rajchert
Jiří Seydler
Adam Stivín
Martin Kulhavý
Macrela Chmelířová

Chinaski je česká rock-popová skupina, která vznikla v roce 1987 jako Starý hadry, dali ji dohromady Pavel Grohman a Michal Novotný (později Malátný). Do kapely v roce 1989 přichází dva spolužáci Michala Novotného z DAMU, dlouholetý frontman Peter Rajchert a Jiří Seydler. Rok 1994 přináší kapele změny — pod vlivem Charlese Bukowského se přejmenovávají na Chinaski a vychází jim stejnojmenné debutové album. V září 1995 byl k písni Pojď si lehnout natočen první videoklip skupiny. Jeho režie se ujal Jan Hřebejk.

Druhá deska Dlouhej kouř (1997), jejíž stejnojmenný singl je nejhranější písní v rádiích, přináší kapele velkou popularitu i několik nominací na Ceny akademie. V roce 1997 se točí druhý videopklip Chinaski Podléhám a režie se tentokrát ujal Vladimír Michálek. 25. května 1998 obdrželi Chinaski zlatou desku za 27 tisíc prodaných alb Dlouhej kouř.

V dubnu roku 1999 vychází pilotní singl z nové desky. Jmenuje se 1. Signální. V roce 2000 odešel Petr Rajchert a za mikrofonem ho nahradil Michal Malátný. Skupina je nominována na Výroční cenu České akademie populární hudby jako skupina roku, ale je těsně třetí. Chinaski natáčí další desku, už čtvrtou v pořadí, která se jmenuje Na na na a jiné popjevky. Singlovka Klára je po prvním týdnu 14. nejhranější skladbou v českých rádiích.

[editovat] Nástrojové obsazení

[editovat] Diskografie

Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

lucie bílá

Lucie Bílá

Zpěvačka

Datum narození:
07.04.1966
Místo narození:
Otvovice, Česká republika
Znamení:
Beran
















Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

lucie bílá

Životopis: [doplň životopis Lucie Bílá]
Pravé jméno Lucie Bílé je Hana Zaňáková. Nejprve se vyučila dámskou krejčovou a poté studovala zpěv na LŠU.Svoji hudební kariéru odstartovala se skupinami Rock-Automat a Arakain.

V roce 1990 účinkovala Lucie Bílá v muzikálu Bídnici a poté roku 1995 v muzikálu Dracula.Také si zahrála v několika českých pohádkách, např. Princezna ze mlejna, Král Ubu a také ve slovenském filmu Fontána pre Zuzanau II.

V roce 1998 dvakrát vystupovala na Pražském jaru. Kromě zpěvu a herectví se Lucie Bílá věnuje také moderování. Je spolumajitelkou divadla Ta Fantastica. Ve spolupráci s J. Fištejnem vydala v roce 1998 knihu Teď už to vím.












Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

kateřina neumanová

Biografie
Kateřina Neumannová
Jméno: Kateřina Neumannová
Narozena: 15.2.1973 v Písku
Výška / hmotnost: 176 cm / 68 kg
Bydliště: Praha (přechodné - Zadov)
Stav: svobodná
Klub: Dukla Liberec
Vzdělání: gymnázium Vimperk
Jazyky: anglicky, rusky
Profesionálka: od r.1991
Zájmy: vodní sporty, auta, golf
Vybavení: Madshus, Rottefella, Alpina, Swix, Adidas
Trenér: Stanislav Frühauf
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:

harry potter

Harry Potter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Harry Potter je název řady fantasy knížek o mladém čarodějnickém učni napsaných britskou autorkou J. K. Rowlingovou. Následně bylo podle knížek vytvořeno několik filmů a počítačových her. První díl série – Harry Potter a Kámen mudrců (v originále Harry Potter and the Philosopher's Stone) – byl vydán v roce 1997, samotný děj se však odehrává v letech 1991 a 1992.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Obecně

Úvodní díly řady knih o Harry Potterovi jsou určeny mladším dětem, autorčiným záměrem ale je, aby souběžně s hlavní postavou stárli i čtenáři. Sice se nakonec nepodařilo vydávat každý rok další knihu, nicméně platí, že pozdější díly jsou určeny mnohem staršímu obecenstvu. To se odráží i ve skutečnosti, že kromě „dětských“ verzí knih jsou vydávány i edice pro dospělé čtenáře (lišící se hlavně obálkou).

Nápad na příběh o kouzelnickém učni dostala Rowlingová během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Jejím oblíbeným místem pro psaní se během tvorby prvního dílu stala jedna z edinburských kaváren. Prodeje knih udělaly z Rowlingové dolarovou miliardářku a 1062. nejbohatší osobu na světě.[1]

Každá kniha popisuje jeden rok v životě Harryho Pottera, počínaje začátkem školních prázdnin a konče závěrem školního roku. V prvním díle je Harrymu a jeho spolužákům 11 let, v šestém se na konci blíží k 17. narozeninám. Do pátého dílu měly jednotlivé knihy vzrůstající délku, ale šestý díl tuto tendenci narušil. Děj se časem komplikuje (včetně politických zápletek), zvyšuje se počet postav a také přibývá temnějších momentů.

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.


V sérii je možné nalézt řadu opakujících se motivů. Začátek každého dílu popisuje Harryho prázdniny, které tráví u své tety a strýce, odtržen od kouzelnického světa. Následuje toužebně očekávaný odjezd do Školy čar a kouzel v Bradavicích. V průběhu školního roku se Harry učí čarovat, připravovat kouzelné lektvary nebo hrát famfrpál. Kromě toho musí překonávat řadu potíží, například:

  • vyrovnat se se svým nepřítelem Draco Malfoyem (zatím ve všech dílech)
  • někdy se musí postavit proti všem na celé škole (Tajemná komnata, většina Ohnivého poháru a Fénixův řád)
  • bojovat s Mozkomory (Vězeň z Azkabanu, začátek Fénixova řádu a Relikvie smrti )
  • pozvat spolužačku na ples (Ohnivý pohár)

Rowlingová oznámila, že osu příběhu bude tvořit 7 knih, z nichž všechny již byly vydány. Každý díl je trochu temnější než předchozí, spolu s věkem hlavního hrdiny stoupá i nebezpečí představované Harryho úhlavním nepřítelem a vrahem jeho rodičů – Lordem Voldemortem.

Knihy jsou napsány er-formou a z pohledu Harryho (s výjimkami v prvním, čtvrtém, šestém a sedmém dílu). Série je srovnávána s řadou známých příběhů, včetně Letopisů Narnie (C. S. Lewis) a Pána prstenů (J. R. R. Tolkien). Je možné je zařadit i mezi britské romány s tematikou života na internátních školách. Části knihy, ve kterých Harry přebývá u svých příbuzných (Dursleyových), zase mohou připomínat dílo Roalda Dahla. Děj se také podobá řadě filmů Star Wars, ve kterých musí Luke Skywalker žít se svou tetou a strýcem až do dovršení devatenácti let, kdy se dozví pravdu o svém osudu a o hrozbě představované Impériem.

Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Některé prvky příběhu se dokonce dostaly do skutečného světa, například Bertíkovy fazolky, pod jejichž jménem společnost Jelly Belly prodává skutečné bonbóny. Na své osobní stránce uveřejňuje Rowlingová některé drobné informace a nápovědy o ději dosud nevydaných dílů. Často se jedná o vyvrácení teorií, se kterými přišli fanoušci. Ti mohou na stránkách dokonce hlasovat, kterou otázku má Rowlingová zodpovědět jako další. Snad nejznámějším omylem fanoušků je postava Marka Evanse. Ten byl letmo zmíněn na začátku pátého dílu. Fakt, že se jeho příjmení shoduje s rodným příjmením Harryho matky (Lily Evansová, provdaná Lily Potterová), vedlo mnoho fanoušků k závěru, že Mark bude hrát významnou roli v závěrečných dílech série. Rowlingová to vyvrátila s tím, že se v příběhu pravděpodobně už ani neobjeví.

[editovat] Knihy

Dav čekající na prodej 6. dílu
Dav čekající na prodej 6. dílu

Do této chvíle vyšlo o Harry Potterovi 7 knih. Kromě jednotlivých dílů série napsala autorka pod pseudonymy další dvě doplňkové publikace (Famfrpál v průběhu věků a Fantastická zvířata a kde je najít) pro britskou nadaci Comic Relief.

Celkem se na celém světě prodalo více než 100 miliónů výtisků a knihy o Harry Potterovi v ČR obsadily první místo v anketě o nejoblíbenější knihu českých čtenářů. Tato anketa probíhala v českých knihovnách a na internetu v roce 2004.

  1. Harry Potter a Kámen mudrců, v originále jako Harry Potter and the Philosopher's Stone
    • Vydání originálu: 26. červen 1997
    • Vydání překladu: únor 2000
    • Poznámka: Ve Spojených státech byl název změněn na Harry Potter and the Sorcerer's Stone, protože tamější vydavatel předpokládal, že americké děti legendu o kameni mudrců neznají.
  2. Harry Potter a Tajemná komnata, v originále jako Harry Potter and the Chamber of Secrets
    • Vydání originálu: 1998
    • Vydání překladu: říjen 2000
  3. Harry Potter a vězeň z Azkabanu, v originále jako Harry Potter and the Prisoner of Azkaban
    • Vydání originálu: 1999
  4. Harry Potter a Ohnivý pohár, v originále jako Harry Potter and the Goblet of Fire
    • Vydání originálu: 2000
    • Vydání překladu: prosinec 2001
  5. Harry Potter a Fénixův řád, v originále jako Harry Potter and the Order of the Phoenix
    • Čas děje: 1995–1996
    • Vydání originálu: 21. červen 2003
    • Vydání překladu: 29. února 2004
  6. Harry Potter a princ dvojí krve, v originále jako Harry Potter and the Half-Blood Prince
    • Vydání originálu: 16. červenec 2005
    • Vydání překladu: 19. prosinec 2005
  7. Harry Potter a Relikvie smrti[2], v originále jako Harry Potter and the Deathly Hallows
    • Vydání originálu: 21. červenec 2007
    • Vydání překladu: 31. leden 2008


Knihy se staly tak populární, že řada knihkupectví pořádá půlnoční prodej v den oficiálního vydání dalšího dílu. Knihy byly přeloženy do celé řady jazyků, existuje i latinská či starořecká verze (překlad Fénixova řádu je prý nejdelší knihou, která byla v tomto jazyku za posledních 1000 let uveřejněna). Knihy mají i speciální americké verze s lehce upraveným slovníkem u výrazů, které se v britské a americké angličtině liší. U nás jsou autory oficiálního českého překladu Pavel a Vladimír Medkovi.

Rowlingová uvedla, že by mohla napsat o Harry Potterovi další knihu i po vydání závěrečného sedmého dílu. Jednalo by se o jakousi encyklopedii kouzelnického světa s informacemi, které byly příliš podružné, než aby se vešly přímo do některého z dílů. Oznámila také, že nenapíše žádný prequel k příběhu, neboť všechny podstatné informace o minulosti kouzelnického světa stihne uvést v hlavní sérii.

[editovat] Prodejnost knih

Harry Potter a Kámen mudrců

  • Pevná vazba: 6,1 milionů
  • Paperback: 10,9 milionů

Harry Potter a Tajemná komnata

  • Pevná vazba: 7,1 milionů
  • Paperback: 7,5 milionů

Harry Potter a Vězeň z Azkabanu

  • Pevná vazba: 7,6 milionů
  • Paperback: 5,2 milionů

Harry Potter a Ohnivý pohár

  • Pevná vazba: 8,9 milionů
  • Paperback: 3,4 milionů

Harry Potter a Fénixův řád

  • Pevná vazba: 12,2 milionů
  • Paperback: 1,5 milionů

Harry Potter a princ dvojí krve

  • Pevná vazba: 6,9 milionů (během prvních 24 hodin), 11 milionů (k 21.9.2005)
  • Paperback:

Harry Potter a Relikvie smrti

  • Pevná vazba: 11 milionů (během prvních 24 hodin)
  • Paperback: (zatím nevydán)

[editovat] O autorce

Viz samostatný článek Joanne Rowlingová.

[editovat] Filmy

Po velkém úspěchu knih byly rovněž natočeny filmy, na které autorka přímo dohlížela. V nich byly do značné míry dodrženy události a prostředí z knihy, ve třetím díle jsou pak rozdíly větší. Harryho Pottera ve všech dílech ztvárnil Daniel Radcliffe.

[editovat] Obsazení:

Návštěvnost filmů o Harry Potterovi je hodně vysoká a vedle jednotlivých dílů Pána Prstenů, Hvězdných válek, Pirátů z Karibiku a filmu Titanic se řadí k nejúspěšnějším filmům všech dob. Druhý díl Harry Pottera k 31. 12. 2004 obsadil třetí místo s celosvětovou tržbou 968,8 mil. dolarů, první díl pak osmé místo s tržbou 866,3 mil. dolarů. Třetí díl, který je ovšem v některých státech stále v distribuci, pak čtrnácté místo s tržbou 789,5 mil. dolarů.

[editovat] Zajímavosti

  • Harry Potter and the Half-blood Prince je první knihou, která je v Británii vydána ve stejnou chvíli jak v normální tištěné, tak v brailleovské edici.
  • Jméno hudební skupiny Sudičky (The Weird Sisters), která hraje na Bradavickém plese ve čtvrtém dílu, je odkazem na dílo Williama Shakespeara. Jedna ze skladeb soundtracku k třetímu filmu je právě ztvárněním písně tří sudiček ze hry Macbeth.
  • Bradavický vlak, kterým se studenti dopravují z Londýna do školy, vyjíždí z nástupiště „devět a tři čtvrtě“ na King's Cross Station. Rowlingová zde vyšla z britské legendy, podle které je pod 10. nástupištěm pochováno tělo jednoho z keltských válečníků, a také proto, že se na 'King's Cross Station' seznámili její rodiče.
  • Přítelem a spolupracovníkem Albuse Brumbála v knize Kámen mudrců je Nicolas Flamel. Alchymista stejného jména skutečně žil v Paříži, kde je po něm a jeho ženě pojmenováno několik ulic.
  • Kromě Flamela je jedinou skutečnou postavou v knihách Natalie McDonaldová, studentka zařazená do Nebelvírské koleje. Tato Harryho fanynka poslala autorce e-mail, ta však stihla odepsat až den poté, co dívka zemřela na rakovinu. Po její smrti udržovala Rowlingová kontakt s její matkou a rozhodla se zařadit ji do čtvrtého dílu.
  • Mnoho scén odehrávajících se v Bradavické škole se ve skutečnosti natáčelo na Oxfordské univerzitě.

[editovat] Charakteristika postav

[editovat] Svět Harryho Pottera

Podobně jako J. R. R. Tolkien, i J. K. Rowlingová stvořila při psaní Harryho Pottera fantasy svět s vlastními zákony. Na rozdíl od klasické fantasy tolkienovského typu se ovšem Harry Potter neodehrává v minulosti (tedy ve světě podobném např. evropskému středověku), ale v přítomnosti, v jakémsi paralelním světě. Čarodějové se vyskytují ve Velké Británii (a jiných státech světa, jak se Rowlingová postupně zmiňuje v 4. a 5. díle) a snaží se, aby je obyčejní lidé (neschopní kouzlit), zvaní mudlové neobjevili, a nechtěli po nich, aby řešili jejich obyčejné problémy. Dovedně se skrývají, aby je mudlové neodhalili – ochrana světa čarodějů před nežádoucí pozorností ostatních je jedním z nejdůležitějších zákonů kouzelnického světa, nad jejichž dodržováním bdí Ministerstvo kouzel. Kouzelníci tak žijí stranou od lidí, buď přímo v kouzelnických vesnicích (např. Prasinky, některé londýnské ulice), nebo skrytě za pomoci kouzel přímo v mudlovských městech a ulicích (v pátém díle je takto zmíněno sídlo Fénixova řádu v nezakreslitelném domě).

Knihy o Harry Potterovi se věnují především kouzelnické škole, která se jmenuje Bradavice (orig. Hogwarts). Škola má sedm ročníků a čtyři koleje: Nebelvír (orig. Gryffindor), Havraspár (orig. Ravenclaw), Mrzimor (orig. Hufflepuff) a Zmijozel (orig. Slytherin). Je to škola internátní, takže většina žáků zde (kromě Vánoc) stráví celý školní rok. Vyučují se zde různé čarodějné předměty, jako např. kouzelné formule, přeměňování, péče o kouzelné tvory, Obrana proti černé magii, bylinkářství, jasnovidectví, astronomie, studia mudlů, starodávné runy, věštění z čísel atd. Ředitelem školy je slavný čaroděj Albus Brumbál (orig. Albus Dumbledore). Zlo v kouzelnickém světě představují kromě běžných piklů a kouzelníků, které nemají rádi mudly či čaroděje z mudlovské krve, především stoupenci Lorda Voldemorta, 2. nejmocnějšího (po Brumbálovi) čaroděje všech dob. Tito takzvaní smrtijedi se dorozumívají pomocí zvláštních znamení vypálených na předloktí. Proti nim bojují speciálně školení kouzelníci, tzv. bystrozoři. Smrtijedi obvykle po dopadení a odsouzení skončí v kouzelnickém vězení – Azkabanu, které je střeženo děsivými strážci, tzv. mozkomory.

[editovat] Parodie

Mezi četné knižní parodie Harryho Pottera patří například Barry Trotter (od Michaela Gerbera), Porri Gatter (běloruská řada knih - Andreyi Zhvalevskiyi a Igor'Miyt'ko), Tanya Grotterová (rusko, Dmitri Yemetz), Heri Kókler (K. B. Rottring', maďarsko, autor je podepsán pseudonymem, přičemž kromě slovní hříčky na „J. K. Rowling“ připomínají jeho iniciály zkratku „kb.“, znamenající „přibližně“, zatímco „rotring“ znamená v maďarštině „propiska“). Natočeny byly také dvě scénky pro pořad Saturday Night Live. V jednom díle Simpsonů se Bart a Lisa ocitli v rolích kouzelnických učňů a museli porazit temného čaroděje Lorda Montymorta (Montgomery Burns).

[editovat] Podobnost se skutečnými postavami

  • Příznivci Vladimira Putina nařknuli tvůrce filmových adaptací, že při ztvárnění postavy skřítka Dobbyho vyšli ze vzhledu tohoto ruského prezidenta.
  • Kanadský exministr Pierre Pettigrew vstoupil do politiky ve stejný rok (1994), kdy v knihách uprchl Harrymu zrádce jeho rodičů, Peter Pettigrew.
  • Přezdívku Harry Potter dostala celá řada dalších osobností - nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, bulharský politik Nikolay Vassilev nebo švýcarský skokan na lyžích Simon Ammann.

[editovat] Kontroverze

Série o Harry Potterovi vyvolala celou řadu sporů. Podle Americké asociace knihoven patří od roku 1998 tyto knihy mezi nejžádanější. Stížnosti směřují často k tomu, že knihy podporují okultismus, satanismus, jsou násilnické a obsahují motivy kritizující rodinný život. Některé křesťanské spolky ve Spojených státech je proto zavrhují coby přímou propagaci čarodějnictví. Knihy kritizoval i současný papež Benedikt XVI. v době, kdy byl ještě kardinálem. Na druhou stranu řada církevních hodnostářů knihy naopak podpořila. Stížnosti věřících byly parodovány např. v seriálu Simpsonovi, kde věrný křesťan Ned Flanders předčítá Harryho Pottera svým dětem, přičemž příběh uzavírá slovy „a tak se Harry Potter propadl se všemi svými kouzelnickými kamarády do pekla za provozování čarodějnictví.“ Synové pak zatleskají a Ned vhodí knihu do krbu.

[editovat] Komunita fanoušků

Světem Harryho Pottera se zabývá početná komunita fanoušků, uznávaná i samotnou autorkou. Ta po vydání šestého dílu série poskytla exkluzivní rozhovor zástupcům dvou největších fanouškovských webů.

Mezi kratochvíle oddaných čtenářů patří psaních vlastních příběhů ze světa Harryho Pottera – tzv. fanfiction. Nejrozsáhlejším takovým dílem je český „Harry Potter a Pán smrti“ [1] (alternativa k 6. dílu), čítající přes dva tisíce stran.

[editovat] Viz též

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ http://www.forbes.com/lists/2008/10/billionaires08_Joanne-(JK)-Rowling_CRTT.html
  2. ↑ Aktuálně.cz – Český název nového dílu? Harry Potter a Relikvie smrti

[editovat] Harry Potter a česká čtenářská komunita

České stránky o Harrym Potterovi

České fanfiction archivy a stránky o fanfiction:

Diskusní kluby věnované Harrymu:

Internetové školy (Bradavice):

Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)